Příroda

Pták roku 2017

© wikipedia.org Ptákem roku 2017 je datel černý (Dryocopus martius) - největší zástupce datla v Evropě. Tento velký opeřenec se s oblibou živí hmyzem žijícím ve dřevě, za což si vysloužil přezdívku „lékař stromů“. Volbou datla chce ČSO upozornit na potřebu zachování odumírajících a mrtvých stromů v lesích a zahradách.
Více informací.

Jaro ožívá

SpringAliveSledujte přílet poslů jara!
Zaznamenejte svá první pozorování čápa, vlaštovky, kukačky, rorýse a vlhy na www.springalive.net.



Poslední aktualizace proběhla 3/2017.



Ochrana rostlin a živočichů

© V.Joza, EC MostNěkteré druhy organismů jsou vzácné z přirozených důvodů, jiné se staly vzácnými a ohroženými přičiněním člověka. V obou případech však existuje riziko jejich dalšího ústupu z naší přírody nebo dokonce jejich úplné vymizení.

V současnosti jsou proto některé druhy ohrožených organismů chráněné zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a jsou přímo uvedeny v jeho prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jsou zde popsány negativní zásahy do života chráněných rostlin a živočichů, kterých je nutno se vyvarovat. Kromě toho je ve vyhlášce uveden výčet chráněných cévnatých rostlin (tedy bylin a dřevin), hub, bezobratlých živočichů (především hmyzu, méně pak i měkkýšů a korýšů) a obratlovců (ryb, obojživelníků, plazů, savců a ptáků).

Podle stupně ohrožení se řadí jednotlivé druhy zmíněných skupin organismů do tří kategorií:

- ohrožené,
- silně ohrožené,
- kriticky ohrožené druhy.

© wikipedia.orgProtože však přehled chráněných druhů vznikl před téměř čtvrt stoletím a od té doby nebyl prakticky aktualizován, nevystihuje aktuální stav poznání naší květeny. Z toho důvodu ve výčtu chybí řada druhů reálně ohrožených (v některých případech až kriticky); naopak jiné zde uvedené druhy jsou ve skutečnosti ohroženy méně, nebo jsou do výčtu zahrnuty druhy, které ve skutečnosti prakticky ohroženy nejsou vůbec (např. lilie zlatohlavá a některé druhy čmeláků). Některé skupiny organismů (např. lišejníky, mechy) nejsou v přehledu dokonce uvedeny vůbec, ačkoliv některé jejich druhy jsou skutečně vzácné a velmi ohrožené. Na druhou stranu je vyhláška č. 395/1992 Sb. jediným závazným právním podkladem vztahujícím se k ochraně konkrétních druhů v našem právním řádu, a jako takový nástroj je při ochraně přírody rozsáhle využívána.

© V.Joza, EC MostNejnovější znalosti o stupni ohrožení jsou však pro většinu skupin organismů u nás dobře známy. Najdeme je uvedeny v tzv. červených seznamech. Ty připravují odborníci na příslušné organismy, tedy botanici, entomologové atd.

Červené seznamy jsou vlastně nejspolehlivějším pramenem informací o ohroženosti květeny i fauny pro určité území. Proto je státní orgány také využívají jako podklad praktické ochrany přírody a při posuzování hodnot přírody např. při plánovaných stavebních pracích, byť nejsou právně závazné. Než se totiž podaří legislativním procesem včlenit soudobé informace o ohrožení organismů do novely vyhlášky, trvá to až desítky let. V červených seznamech bývají druhy rozděleny také mezi ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené, ty jsou kromě toho ale často doplněny o nejnižší stupeň.

V závislosti na aktivitě odborníků a úrovni poznání existují kromě celostátních červených seznamů pro některá území a pro vybrané skupiny organismů také regionální seznamy. Z nich je zřejmá regionální vzácnost a ohrožení druhů.

Pro Mostecko jsou například charakteristické poměrně běžné výskyty některých nelesních druhů rostlin a bezobratlých vázaných na stepní vegetaci (včetně druhů vzácných v celé republice), naopak poměrně vzácné jsou horské prvky flóry a fauny (mnohé zcela chybějí). V jiných krajích tomu může být zcela naopak – stačí se přesunout do podhůří Krušných hor v okolí Litvínova či Chomutova. Je jasné, že je to dáno jednak přírodními podmínkami, jednak historickým i současným využíváním krajiny člověkem.