Rekultivace

Kontakt na specialisty

Tvorbou studií a koncepcí revitalizace posttěžební krajiny, komplexním mapováním výsypkových lokalit, tvorbou optimální metodiky rekultivace apod. se zabývá Odbor Technologické procesy a diagnostika Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí a.s.

Historie rekultivací na Mostecku

[ Předválečné období ] [ Poválečné období a 50. léta ] [ 60. léta ][ 70. a 80. léta ] [ 90. léta ][ Shrnutí ]

Shrnutí

Léta padesátá jsou charakteristická extenzívní koncepcí ozeleňování, jednoduchými zemědělskými rekultivacemi bez použití ornice, hlavně na poddolovaných pozemcích, a zalesňováním s minimální úpravou stanoviště a s dominantním používáním nenáročných průkopnických zemin.

V šedesátých létech se již prosadila koncepce důkladnější úpravy pozemků a využití zachráněné ornice - s cílem přednostní tvorby půdy. V rámci lesnických rekultivací se začal prosazovat pestrý sortiment přípravných, melioračních a cílových dřevin.

V létech sedmdesátých se již výrazněji uplatňovala hlediska rekultivační tvorby ekotopu, který vznikal úpravou nové půdy, tvářností terénu a novým vodním režimem. Využívala se k tomu nejen zachráněná ornice, ale i spraše a melioračně hpodnotné substráty (např. bentonit na Střimické výsypce).

Léta osmdesátá byla přechodem k cílené tvorbě zemědělských, lesnických a vodních ekosystémů. Na Mostecku byla navíc charakteristická rozvojem sociálně efektivních rekultivací (letiště na Střimické výsypce, rekreační vodní plocha Vrbenský - Matylda, dokončení autodromu na výsypce lomu Vrbenský, dokončení vinic na výsypce Šmeral VII, intenzivní práce na výstavbě hipodromu a golfového hřiště na Velebudické výsypce aj.).

Devadesátá léta jsou charakteristická ekologizací celého rekultivačního cyklu. Projevuje se to preferencí lesnických rekultivací před zemědělskými alternativami, vyvážeností souboru lesních, zemědělských a vodních ekosystémů a tvorbou územního ekosystému. Na Mostecku se jako dominantní akce realizují soubory činností na Velebudické výsypce, Střimické výsypce, na výsypkách lomu Vršany (Březno, Slatinice), v prostoru bývalého lomu Vrbenský - Matylda i Saxonie, v okolí přesunutého děkanského chrámu a především v celém prostoru lomu Ležáky, kde vzniká velmi atraktivní příměstský areál o rozloze 1 235 ha, z čehož vodní plocha jezera bude mít výměru 320 ha.

Konec 20. stol.*
Pro obnovu území je charakteristická preference koncepce krajinně ekologické obnovy velkoplošných území. Cílem rekultivačních činností je dosažení žádoucí úrovně biodiverzity velkých územních celků navazujících na přírodní prostředí v území, která nebyla hornickou činností postižena.

Začátek 21. stol.*
Nastává nový trend v souvislosti s finanční podporou státu a EU (Směrnice k řešení ekologických zátěží v rámci odstraňování starých ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji, Regionální operační program soudržnosti NUTS II Severozápad), uplatňuje se snaha o návrat člověka do krajiny a je připravována resocializace území.

Autor: Ing. Stanislav Štýs, DrSc. + doplněno ECM*