Rekultivace

Kontakt na specialisty

Tvorbou studií a koncepcí revitalizace posttěžební krajiny, komplexním mapováním výsypkových lokalit, tvorbou optimální metodiky rekultivace apod. se zabývá Odbor Technologické procesy a diagnostika Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí a.s.

Průvodce po rekultivacích na Mostecku

[ SHR ] [ Čepirožská výsypka ] [ Velebudická výsypka ][ Malé Březno ] [ Vrbenský ][ Lom Most ] [ Hornojiřetínská výsypka ] [ Růžodolská výsypka ][ Geomorfologicé jednotky ] [ Území před težbou ][ Rekultivace ] [ Fotogalerie rekultivace ] [ Fotogalerie - postup rekultivací ]

Severočeský hnědouhelný revír*

Severočeský hnědouhelný revír se nachází na severozápadě Čech v přirozeném úvalu mezi Krušnými horami na severozápadě a Českým středohořím na jihovýchodě. Rozkládá se přibližně sedmdesáti kilometrech délky a deseti až dvaceti kilometrech šířky mezi městy Ústí nad Labem a Kadaň. Hnědé uhlí se zde těží již od 15. století (první písemný záznam o výskytu "hořlavého kamene" je z duchcovské městské knihy z roku 1403), avšak průmyslového rozmachu tato těžba dosáhla až v polovině minulého století. Z původních cca 9 miliard tun geologických zásob hnědého uhlí, které zde byly uloženy pod zemí, bylo asi 6 miliard těžitelných známými báňskými postupy. Z těchto 6 miliard tun bylo doposud vytěženo v součtu za veškeré minulé období o něco málo více než jedna polovina. Byla to však polovina, kterou tvořili lepší, snáz přístupné a kvalitnější zásoby. Vše, co zůstalo, se nachází ve složitých geologických podmínkách, ve značné hloubce, pod geologickými zlomy nebo pod městy, obcemi a průmyslovou zónou tohoto regionu.

Z celkových 600 km2, které mohou být ovlivněny bezprostřední těžbou uhlí, již na více než 275 km2 probíhala těžba nebo výstavba vnějších výsypek. Tyto devastované plochy byly v minulosti a jsou i v současnosti ihned po ukončení vlastního těžebního procesu zařazovány do rekultivací. Tak bylo již navráceno 150 km2 krajiny k jinému než hornickému způsobu využívání.

Velkoplošné rekultivace se v Severočeském hnědouhelném revíru provádějí od roku 1952, kdy bylo v rámci zemědělského závodu tehdejšího národního podniku Severočeské doly Most zřízeno oddělení rekultivací. V dalších letech (1958) vznikla i specializovaná rekultivační projekční kancelář na Báňských projektech Teplice a dodavatelský podnik na závodu pomocné výroby n.p. SHD - Báňské stavby Most. V období let 1961 až 1967 zajišťoval dodavatelskou část většinou národní podnik Rekultivace Teplice, který vznikl odštěpením z Báňských staveb Most. Po jeho zrušení byly rekultivace opět realizovány závodem 04 BSM se sídlem v Oseku. Roku 1948 splynul rekultivační závod BSM s Inženýrskou koncernovou účelovou organizací Most do podniku Rekultivační výstavba Most. Po roce 1989 vznikla řada společností a privátních podniků, které zajišťují realizaci rekultivací. Akciová společnost Rekultivační výstavba Most si mezi nimi udržela významné postavení největší specializované firmy v oboru.

Zdroj: Průvodce po rekultivačních akcích, Báňské projekty Teplice

*Poznámka ECM: Ponechali jsme název severočeský hnědouhelný revír, jak stojí psáno v Průvodci po rekultivacích, ačkoliv v současné době se často používá zejména výraz mostecká pánev. Z dokumentu Terciérní pánve a ložiska hnědého uhlí České republiky lze pro bližší vysvětlení citovat: „Řešili jsme i problém, zda nadále používat označení severočeská hnědouhelná pánev (SHP), nebo pánev mostecká. Název této pánve jako pánev mostecká, byť i schválený Čs. statigrafickou komisí, nepovažujeme za nejšťastnější mj. i vzhledem k tomu, že v minulosti byla tato pánev označována jako pánev chomutovsko-mostecko-teplická (Havlena 1964), takže název mostecká pánev lze chápat i tak, že se jedná pouze o část pánve severočeské. Mosteckou pánev jako součást SHP chápou i autoři knihy o hnědém uhlí Valášek a Chytka (2009).“ – odkaz na dokument zde