Rekultivace

Kontakt na specialisty

Tvorbou studií a koncepcí revitalizace posttěžební krajiny, komplexním mapováním výsypkových lokalit, tvorbou optimální metodiky rekultivace apod. se zabývá Odbor Technologické procesy a diagnostika Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí a.s.

Historie těžby hnědého uhlí na Mostecku

[ Počátky dolování ] [ Počáteční rozvoj ] [ Historie malolomových lokalit ][ Těžní věže ] [ SUBAG ][ SHD ] [ Vývoj skupiny Czech Coal ]

Začátky hornického dobývání hnědého uhlí v severních Čechách sahají až do konce středověku. Pro nedostatek a stále stoupající cenu dřeva k výrobě dřevěného uhlí pro hutě se pozornost začala obracet k výskytům hnědého uhlí.

Dosud nejstarší známá historická zmínka o uhelném hornictví je z toku 1403 v městské knize Duchcova. Další zmínky pocházejí z let 1550 - 1580 a jsou o dolování u Jirkova, Hrobu a na Pětipesku. Další zmínky jsou z roku 1740 a to o dobývání u Všestud na Chomutovsku a u Varvažova a Otovic na Ústecku.

Na dobývání uhlí na Mostecku se v minulosti značnou měrou podílel osecký klášter. První zprávy z jeho kronik se zmiňují o těžbě jílovitých hornin. Z roku 1763 je dochována písemná zmínka o uhelném dole, patřícím klášteru ve Střimicích u Mostu. Je také zmíněno právo obyvatelstva dobývat uhlí pro topné účely. Z dolů bylo využíváno pouze hrubé kusové uhlí. Moury a drobné uhlí se spalovaly na místě. Získaný popel se prodával jako hnojivo.

Do počátku 19. století probíhala těžba uhlí primitivním způsobem. Na výchozech uhelné sloje se zakládaly nehluboké jámy, z nichž se těžilo pomocí rumpálu. Tam, kde to situace dovolovala, bylo uhlí těženo malými povrchovými otvírkami. Jejich technické vybavení nebylo prakticky žádné. V případě rostoucího zájmu o uhlí nebo při narůstajících obtížích (přítoky spodních vod) byly hloubeny nové šachtice. Tato těžba uhlí postrádala jakýkoliv odborný dozor ze strany báňských úřadů. Tomuto divokému selskému dolování byl učiněn konec v roce 1789. Poté bylo dobývání podmíněno propůjčováním dolovacího práva a podrobeno dohledu báňského úřadu, který byl pro uhelné hornictví zřízen v roce 1783 v Jáchymově.

Počínající rozvoj uhelného hornictví byl silně utlumen napoleonskými válkami. Nebylo dostatek dopravních a odbytových možností, nedostatek prostředků k zamezení a nápravě důlních škod a technické omezenosti důlních zařízení. V prvních desetiletích 19. století se uhlí dobývalo nejčastěji hlubinně, následně i povrchově. K oživení těžby po napoleonských válkách přispělo zahájení dopravy uhlí po Labi do německých zemí v roce 1830.

Zásadní vliv mělo otevření železniční dráhy Praha - Podmokly v roce 1850 a zejména Ústecko - teplické dráhy v roce 1858, včetně tzv. labské vlečky od ústeckého nádraží k nákladnímu přístavu. Na železniční stanice této dráhy, která byla postupně prodlužována z Teplic až do Chomutova, se začalo napojovat stále více nově otevíraných dolů, které nebyly již pouze důlními provozy s primitivním způsobem těžby, ale zárodky pozdějších technicky vybavených podniků.

Následný rozvoj železniční sítě umožnil postupné otevírání dalších drah a tím nastal v regionu větší odbyt uhlí a také zesílení zájmu o hornické podnikání v revíru ze strany zahraničního kapitálu, což mělo za následek vznik různých těžařstev, společností s.r.o. nebo akciových společností. Železniční trať Ústí nad Labem - Chomutov, rozvoj těžby v severočeském hnědouhelném revíru.

Významným mezníkem ve vývoji těžby uhlí v Severočeském hnědouhelném revíru (SHR) bylo zprovoznění dráhy Praha - Podmokly v letech 1851 - 1858 a její napojení na trať Drážďany - Hřensko v roce 1852. V roce 1855 byla zahájena stavba tratě Ústí nad Labem - Teplice a ke zprovoznění došlo roku 1858. V roce 1868 zahájen doprava na trati Teplice - Duchcov, v roce 1870 Duchcov - Most - Chomutov. V průběhu stavby této tratě se napojovaly první doly. Tato trať byla pro SHR a celou jeho oblast důležitou tepnou rozvoje těžby hnědého uhlí.

V sedmdesátých letech 19. století nastává postupný přesun dolování z Ústecka západním směrem na Duchcovsko, Mostecko a Chomutovsko. Oblast Mostecka se stává centrem revíru, kdy zde vzniká řada významných uhelných společností, předchůdců budoucích Severočeských hnědouhelných dolů (resp. MUS, a.s.) v čele s nejvýznamnější Mosteckou společností pro dobývání uhlí. Dále k nim patřily Severočeská uhelná společnost, Státní doly a Těžařstvo Lomské uhelné doly.

Zdroj: Mostecko - minulost a současnost, vydala MUS a.s. v roce 2001