Když se řekne...



Když se řekne...

[Zpět]

Archiv ECM

BIOAEROSOL
S aerosoly se setkáváme nejčastěji v ovzduší, jsou totiž jeho všudypřítomnou složkou. Atmosférický aerosol se významně podílí na dějích v atmosféře jako je vznik srážek nebo teplotní bilance Země. Zvláštní kategorií je bioaerosol, který zahrnuje organismy v ovzduší. Pod pojmem bioaerosol si lze představit jakýkoli aerosol biologického původu jako jsou bakterie, viry, spory plísní, roztoči, mrtvé i živé buňky, pyl nebo zbytky rostlinných a živočišných produktů. Velikost částic bioaerosolu se pohybuje v rozmezí 0,5–2,5 μm.

Archiv ECM Bioaerosoly se dělí na dvě základní skupiny, na životaschopné, které obsahují živé organismy, nebo neživé (mrtvé), které kromě mrtvých organismů zahrnuje pyl, zbytky živočichů nebo exkrementů hmyzu. Jako nejvíce rozšířené bioaerosoly jsou často uváděny spory hub a bakterií. V ovzduší se koncentrace bioaerosolu snižuje s časem a to v závislosti na sedimentaci a depozici na zemský povrch. Jako zdroj znečišťování bioaerosoly jsou považovány nejen rostliny, zvířata, půda, voda, ale také lidská činnost. Ve venkovním ovzduší se běžné koncentrace bioaersolů pohybují v rozmezí 100–1 000 jednotek kolonií na m3. Nejvyšší koncentrace bioaerosolů (104 – 1 010 jednotek na m3) jsou naměřeny zejména u farem, chovů zvířat, potravinářských závodů a dokonce i skládek. Běžné metody, kterými se zachytávají částice bioaerosolu, jsou sedimentace, impakce, filtrace a impinger. Bioaerosol je poté zachycen na skleněných destičkách, agaru nebo filtru. Bioaerosol ovlivňuje lidské zdraví a může způsobovat řadu závažných onemocnění jako je infekce, předčasné porody, respirační problémy nebo rakovina.