Když se řekne...



Když se řekne...

[Zpět]

Archiv ECM

PRACH
Prach je směs pevných částic emitovaných z různých zdrojů do atmosféry (ovzduší) nebo v atmosféře chemickými či fyzikálními procesy vznikajících. V souvislosti s prachem v ovzduší se setkáváme s označením PM. Jedná se o zkratku pro „particulate matter“.
Při hodnocení znaku kvality volného ovzduší (tj. venkovního, vnitřního a pracovního) se tento pojem překládá jako aerosolové částice. U zkratky PM jsou uváděny indexy 10 a 2,5. Indexy značí velikost částic. Částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem, vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm odlu-čovací účinnost 50 %, se označují PM10 a obdobně částice pro aerodynamický průměr 2,5 μm se označují PM2,5. Účinek částic na lidské zdraví závisí na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení. Čím menší částice, tím nebezpečnější pro lidské zdraví. Větší částice se zachycují na nosní sliznici, částice PM10 ale procházejí přes horní cesty dýchací až do plic a průdušek, PM2,5 mohou doputovat až do plicních sklípků. Prachové částice zvyšují celkovou nemocnost i úmrtnost, mají vliv zejména na onemocnění srdce a cév, snížení plicní funkce a zkrácení délky života. Pro ochranu zdraví lidí je koncentrace prachových částic celostátně kontinuálně měřena a pro částice PM10 i PM2,5 je stanoven tzv. imisní limit. Mezi nejvýznamnější zdroje prachových částic patří spalovací procesy, doprava, těžební činnost, tavení rud a kovů, také zemědělská činnost a odnos částic půdy větrem z ploch bez vegetačního pokryvu.