Vodní díla

V dnešní době je správa vodních děl na území severozápadních Čech svěřena do péče státního podniku Povodí Ohře. Vodní díla v severozápadních Čechách vznikala v minulosti s rozvojem hospodářství v několika etapách. První vlna hospodářského rozvoje na přelomu 19. a 20. století přinesla díky rozvoji měst a průmyslových závodů vysoké nároky na zdroje vody. Proto se na severu Čech přistoupilo ke stavbě přehrad. Na přípravě a realizaci přehrad, které jsou vrcholnými inženýrskými díly, se zúčastňovaly české i zahraniční vysoké školy a vyspělé stavební firmy. Z té doby pochází přehrady Mariánské Lázně (1896), Kamenická (1904), Jezeří (1904), Stráž pod Ralskem (1913), Janov (1914) a později i Chřibská (1926).

POH, státní podnikVývoj vodního hospodářství včetně výstavby vodních děl se začal rozvíjet až po poválečném období, kdy se opět zvyšovaly nároky na spotřebu vody. Druhým obdobím výstavby přehrad je tak třicetileté rozpětí rozvoje pánevních oblastí v letech 1950 až 1980. V 60. letech minulého se století vznikala řada vodních nádrží jako Fláje, Křímov, Jirkov, Jesenice, Skalka. Rozhodujícími zdroji vody pro oblast severočeské pánve byla Přísečnice, pro Sokolovsko Horka a pro Karlovarsko Stanovice. V této době bylo vybudováno celkem 14 přehrad, včetně vodního díla Nechranice (1968) a Jesenice (1961). V letech 1977 až 1984 vznikala soustava Náhradních opatření za nádrž Dřínov, která musela ustoupit povrchové těžbě uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi.

Vzhledem k rostoucím požadavkům na spotřebu kvality vody vznikaly ucelené vodohospodářské soustavy a to pomocí postupného propojení jednotlivých vodních zdrojů, vodovodů a převodů. Příkladem je vodohospodářská soustava zásobující oblast Severočeské hnědouhelné pánve pitnou vodou. Největším přínosem vodohospodářských soustav je zastupitelnost jednotlivých zdrojů a zvýšení celkové zabezpečené dodávky vody.

Zdroj: publikace Přehrady 2012 (Povodí Ohře, státní podnik).