Říkáte si, že číst ta malá písmenka na etiketách u potravin je nesmysl, protože pak strávíte v obchodě více času? Ano, na začátku Vás to trošku zdrží, ale potraviny, které kupujete pravidelně vám pak starosti dělat nebudou. Kvalita potravin by pro nás měla být na prvním místě. Jsme to, co jíme a jsme zdraví podle toho, co jíme. Lidská imunita je ze 70 % v lidském střevě. Pojďme dopřát svému tělu kvalitní potraviny.
Mnozí z nás si často kladou otázku, jak se při nakupování vyhnout nevhodným potravinám bez studování rozsáhlých etiket na potravinách. Bez toho se však dnes, v době, kdy je trh zavalený širokou škálou výrobků všech druhů a různé kvality, bohužel alespoň v omezené míře neobejdeme. Jsou to právě etikety, které by nám o výrobcích měly říci v podstatě vše. Navíc jakmile si spotřebitel udělá přehled v každodenních potravinách, tato starost z velké části u dalších nákupů odpadá.
Naše těla jsou jedna velká stavební molekula, a aby vše mohlo fungovat tak, jak má, a aby orgány, tkáně i buňky mohly plnit své funkce, potřebují pravidelnou dávku živin. Jsou to potraviny, které nám dávají hlavní živiny mezi, než patří bílkoviny, tuky, sacharidy a mikroživiny – vitamíny a minerální látky. Pojďme se pokusit nasytit naše tělo kvalitními potravinami.
Co se řadí mezi kvalitní potraviny?
Co si vlastně máme představit pod pojmem kvalitní potravina? Kvalita potravin je jakostní charakteristika potravin, která je přijatelná pro spotřebitele (pozn. toto konstatování je mimořádně důležité – spotřebitel nemusí být jen koncový konzument potraviny, ale například potravinářská firma, pro níž je zisk zásadní parametr).
Zahrnuje obvykle:
Co vše by mělo být na etiketách potravin uvedeno?
Seznam povinných údajů, které musí být vyznačené na každé potravině jsou dány legislativou (čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, v platném znění, se povinně se na potravině uvádějí následující údaje) a patří sem:
Povinné informace musí být u všech potravin k dispozici a snadno dostupné. V případě balených potravin musí být tyto informace uvedeny přímo na obalu nebo na etiketě k němu připojené.
Značky kvality
Řídit se můžete nejen podle složení, ale i značek, které se mohou objevit na obale a zaručují kvalitní potraviny. Více se o těchto značkách můžete dozvědět zde: https://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/znacky-kvality-potravin/
Jak vyzrát na éčka?
Přídatné látky, tzv. „éčka“ jsou v běžně konzumovaných množstvích bezpečná. Kód E potvrzuje, že látka prošla testy nezávadnosti. Kód “E” mají i některé z vitaminů, např. kódem E 300–304 se označuje vitamin C a jeho deriváty. Často je ale jejich použití zbytečné a poukazuje na horší kvalitu potraviny, pokud je výčet téměř nekonečný. Jak dohledat, co jednotlivé “Eˮ znamená a zda je nebezpečné vám pomůže tato stránka (https://www.ferpotravina.cz/seznam-ecek) nebo ještě lepší aplikace do mobilu, kterou máte při nákupech hned po ruce (https://www.ferpotravina.cz/mobilni-aplikace)
10 pravidel pro chytrý nákup
Některé výrobky, jako třeba máslo, čokoláda či jogurt, musí splňovat určitá kritéria, aby se vůbec mohla jmenovat tak, jak se jmenují. Proto pozor na jogurtové výrobky, čokoládové pochutiny či máslové krémy.
Hledejte podíl základní složky dané potraviny, tedy např. podíl masa u uzenin. Složení je uváděno sestupně, na prvním místě je nejvíce zastoupená složka.
Je třeba dát pozor, jak je výrobek označen – něco jiného znamená datum minimální trvanlivosti a datum použitelnosti.
Datum použitelnosti (DP, anglicky „Use By Date“) se uvádí slovy „Spotřebujte do…“. Datum se uvádí v předepsaném pořadí – den, měsíc a rok. Potraviny s prošlou dobou použitelnosti se považují za zdravotně závadné a nesmí se v žádném případě uvádět do oběhu.
Datum minimální trvanlivosti (DMT, anglicky „Best before“) se uvádí slovy „Minimální trvanlivost do…“ a opět následuje uvedení dne, měsíce a roku. Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti lze uvádět do oběhu, pouze pokud jsou zdravotně nezávadné a pokud jsou jako prošlé označeny a odděleně umístěny. (Označení slovem „sleva“, „akce“ není v žádném případě dostačující). Po ukončení data výrobce nezaručuje chuťové a výživové kvality výrobku. Odpovědnost za zdravotní nezávadnost potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti přebírá prodejce.
Evropská unie chce do budoucna zrušit nápis „minimální trvanlivost“ na potravinách v důsledku, že každý rok na smetišti 88 milionů tun jídla. Pro představu: zmíněné množství by nakrmilo 200 milionů lidí. Desetinu odpadu přitom tvoří naprosto nezávadné a pro konzumaci vhodné potraviny. Důvod, proč je lidé vyhazují, je přitom podle průzkumu bizarní: lidé si pletou dva obvyklé názvy na obalech - „minimální trvanlivost do“ a "spotřebujte do“ (Více zde: https://www.denik.cz/ekonomika/eu-chce-zrusit-napis-minimalni-trvanlivost-na-potravinach.html).
Při nákupu potravin si také zkontrolujte, zda je výrobek správně skladován – pokud nejsou dodržovány podmínky skladování, výrobek může být dále nepoživatelný či dokonce zdraví škodlivý. Pozor také na poškozené obaly.
Obrázky a fotografie na obalech mnohdy klamou „tělem“ – vždy je lepší, pokud to výrobek umožňuje, podívat se, jak skutečně vypadá. Důvěřujte „průhledným“ obalům, a vždy se podívejte po alternativě výrobku.
Málokdo si pamatuje předepsané složení, porovnejte více produktů v nabídce a vyberte nejlepší složení.
Kvalitní výrobek se svým složením rád pochlubí. Nekvalitní cudně mlčí. Nebo mlží, co to jen jde.
U některých druhů potravin (kečup, džem, čokoláda) je zákonem stanovený vyšší podíl základní složky u obdobně označených produktů.
Příklad: Podíl rajčat je u kečupu zásadní veličinou. To, po čem bychom se měli u kečupu dívat, je obsah rajčat. Jeho minimální hodnota je stanovena na 140 gramů ve 100 gramech kečupu. Pokud se podíváme do Vyhlášky č. 157/2003 Sb., která mimo jiné stanovuje požadavky pro zpracovanou zeleninu, což kečup je, najdeme zde, že refraktometrická sušina v kečupu by měla být nejméně 12 %, přičemž minimálně 7 % musí činit refraktometrická sušina (= obsah „cukrů“ měřený refraktometrem) vnesená rajčatovou surovinou. Refraktometrická sušina se stanovuje u potravin s převyšujícím obsahem cukru a zjednodušeně se jedná o pevný zbytek, který z rajčat zbude po odstranění vody a látek těkajících při různé teplotě.
Kečupy s označením Prima, Extra či Speciál by měly obsahovat kolem 200 gramů rajčat na 100 gramů kečupu. Základními surovinami pro výrobu kečupu jsou tedy rajčatový protlak, pitná voda, cukr, kvasný ocet, sůl a koření. Kečupy nesmějí být dobarvovány žádnými barvivy.
Džem je rosolovitá hmota vyráběná ze zralého ovoce, lisováním, a vařením za přidání vody a cukru. V džemech musí být všeobecně podíl ovoce minimálně 35 gramů na 100 gramů. Existují potom ještě džemy s označením výběrové nebo extra, v nich musí být podíl ovocné složky minimálně 45 gramů/100 gramů. V marmeládách je minimální poměr ovocné citrusové složky 20 gramů/100 gramů.
Džemy a marmelády obsahují hodně cukru, v tomto případě slouží cukr jako přirozený konzervant, takže pokud výrobek splňuje stanovené množství ovocné složky, pak není čeho se obávat. Někteří výrobci nahrazují řepnou sacharózu ovocnou fruktózou či hroznovým cukrem zvaným glukóza, ale na energetické vydatnosti této pochutiny se tím mnoho nezmění, stejně jako když výrobce sníží množství obsaženého cukru.
Co je dražší, to je lepší – nutně neplatí, ale pozor na podezřele nízké ceny, pod určitou hranici nelze zachovat kvalitu.
Asi nejjistějším způsobem, jak se vyhnout špatným potravinám, je vyzkoušet a najít si svou značku, svého výrobce nebo dobrého obchodníka, a těch se držet. Další zajímává možnost, kde se můžete dozvědět informaci o konkrétní potravině je na největší databáze potravin v ČR, kde se nachází 24 982 výrobků. Nabízí jedinečný přehled o potravinách na našem trhu, ve kterém každý vložený výrobek podléhá přísné kontrole údajů. Více: https://www.ferpotravina.cz/databaze-potravin
Na závěr bych ráda upozornila na nešvar Čechů kupovat nejlevnější výrobky bez ohledu na jejich kvalitu a původ, což je strašná škoda. Při rozhodování v obchodě je tak potřeba nehledět pouze na cenu, ale zajímat se také o složení produktu, jeho původ a další vypovídající vlastnosti. Věřte, že vaše tělo vám to vrátí.
Ing. Hana Matějková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most
Foto: pixabay.com
Zdroje:
https://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/oznacovani-potravin/
http://www.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/co-je-kvalita-potravin-a-dvoji-kvalita-potravin¨
https://www.szpi.gov.cz/clanek/slovnicek-pojmu.aspx
https://www.vitalia.cz/specialy/chytry-nakup-jak-poznat-kvalitni-potraviny/10-pravidel-pro-chytry-nakup/
https://www.vitalia.cz/specialy/chytry-nakup-jak-poznat-kvalitni-potraviny/dzemy-a-marmelady/
tř. Budovatelů 2830/3, 434 01 Most
Po - Pá: 6:30 - 14:30