Vlci mají prominentní postavení v lidské mytologii a kultuře, existuje o nich množství pohádek, knih, filmů a ság. Lidé vlky od dávných dob zabíjeli, neboť je považovali za škodnou a báli se jich. S návratem této šelmy do naší přírody se také opět v plné míře objevil „syndrom Červené karkulky“. Mnoho lidí si stále vlka představuje jako krvelačnou šelmu, která za každým smrčkem číhá na nebohého houbaře, turistu či hrající si dítko. A přesto vlka málokdo spatří. Vlčí hlídky monitorují oblasti s výskytem vlků a málo komu se podaří vlka vidět. O vlcích v Krušných horách víme hlavně z nalezených vlčích pobytových znameních.
Vlk obecný (Canis lupus) původně obýval celý evropský kontinent. Vlci žijí ve smečkách tvořených obvykle vedoucím rodičovským (alfa) párem a jejich potomky. Živí se různorodou kořistí od hmyzu až po bizony a pižmoně. Vlci z naší přírody postupně úplně vymizeli a po dobu asi 200 let se v České republice vůbec nevyskytovali. Asi je všem jasné, kdo to způsobil, byl to člověk. V důsledku pronásledování vlků lidmi byl jejich výskyt podstatně zmenšen. Ve Velké Británii a Irsku vyhynul vlk v průběhu 15. až 18. století. V západní Evropě žije jen velmi ostrůvkovitě. Vlk stále obývá jen rozsáhlé lesní oblasti Ruska, Polska a Ukrajiny.
Vlci v Krušných horách
Počet šelem v českých horách narůstá. Kolik vlků je v současné době v Krušných horách skutečně přítomno, se velmi těžko odhaduje. Vlci jsou velmi pohyblivá zvířata a uběhnout 60 až 80 km za noc pro ně není žádný problém. Na základě všech získaných údajů lze předpokládat, že se v Krušných horách vyskytuje asi dvanáct jedinců, kteří však nepatří k jedné smečce.
Vlčí hlídky v Krušných horách
Výskyt vlků v Krušných horách dlouhodobě mapují takzvané Vlčí hlídky, které organizuje Hnutí Duha. Hnutí potvrzuje, že psovité šelmě se v Krušných horách zalíbilo. Podle odborníků jim vyhovují rozsáhlé lesy, vysoký počet jelení zvěře i klidná místa pro úkryty. První výskyt vlka obecného na území Krušných hor potvrdily fotopasti už v roce 2017 a Krušné hory se tak staly teprve druhým teritoriem s potvrzeným výskytem této šelmy v České republice.
Vlčí hlídky vyhledávají v Krušných horách pobytové znaky těchto jedinců, jako jsou například srst nebo trus či stržená kořist. Na takové místo potom umístí fotopast. Šelma má ve zvyku se vracet na místo, kde zanechala ulovenou kořist. Fotopasti pomáhají získat fotky a videa se záběry vlka. Záběr z takovéto fotopasti si prohlédněte zde: Vlk z Krušných hor pózuje před fotopastí - iDNES.tv. Z pobytových znamení se dají zjistit i další informace – DNA, vlčí jídelníček, početnost skupiny nebo zdravotní kondice vlka. Díky vlčím hlídkám víme, že se v dnešní době vlci aktivně pohybují po celých Krušných horách.
Absence šelem v našich lesích začala mít neblahý vliv právě na samotné lesy, ale i na pole a pastviny
Vlk je součástí přírody a patří do našich lesů jako ostatní lesní zvěř včetně hmyzu a rostlin. Představa o tom, že by se šelem dalo zbavit a díky tomu by se nemusel řešit životně důležitý problém s lovením hospodářských zvířat, byla velmi lákavá. Tento lidský neuvážený počin se nám vrátil po pár letech jako bumerang. Lesních zvířat začalo přibývat, navzdory myslivosti, která měla roli šelem nahradit. Zvýšené množství lesní zvěře má neblahý vliv na růst nových stromů i na hospodaření na polích a pastvinách, kdy si divoká prasata ráda pochutnávají na kukuřicích a jeleni spásají pastviny určené pro hospodářská zvířata. Přítomnost vlka v našem regionu je částečným řešením při obnově lesa poškozené od vysoké zvěře, ale také škod v zemědělství způsobených černou zvěří. Každý zkušený hospodář ví, že přítomnost velkých šelem zlepšuje kvalitu myslivecky obhospodařované zvěře odlovem přestárlých a méně vitálních jedinců v populaci kořisti.
Návratem vlků do našich lesů máme možnost dostat přírodu zase do přirozené rovnováhy. Návratu pomůže i udělení ochrany nad všemi třemi velkými šelmami – vlkem, rysem a medvědem. Jejich lov se zakázal, dokonce se označil za trestný čin. Jediný, kdo má adekvátní argument pro to, proč tu vlky nechtít, jsou chovatele hospodářských zvířat. Svá stáda si mohou chránit několika různými legálními prostředky, jedním z nich jsou pastevečtí psi. Neexistuje však univerzální řešení pro chovatele hospodářských zvířat, neboť je mnoho forem hospodaření.
Věřím, že se vlci v Krušných horách opět natrvalo usadí. Dlouhý lesnatý hřeben Krušných hor s rozsáhlými a obtížně prostupnými rašeliništi se určitě řadí k místům, která jsou předurčena k trvalému návratu vlků. Naše krušnohorská krajina by se stala zdravější a vyváženější.
Iveta Mrkáčková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most
Foto: pixabay.com
Zdroje:
Vlkům na stopě. Vlčí hlídky monitorují šelmy v Česku už dvacet let | Radio Prague International
V Krušných horách žijí už dvě vlčí smečky - Karlovarský deník (denik.cz)
Vlk z Krušných hor pózuje před fotopastí - iDNES.tv
O vlcích a Vlčích hlídkách v Krušných horách | 4camping.cz
V Krušných horách je doma dvanáct vlků, ale nepatří k jedné smečce - iDNES.cz
Vlkovi se v Krušných horách líbí, pohybuje se tu několik smeček - Ústecký deník (denik.cz)
tř. Budovatelů 2830/3, 434 01 Most
Po - Pá: 6:30 - 14:30