Seriál "Opeřenci na výsypkách": krkavec a linduška

Seriál "Opeřenci na výsypkách": krkavec a linduška

Přinášíme další díl našeho seriálu "Opeřenci na výsypkách", který se, jak název napovídá, věnuje vzácným a často ohroženým druhům ptactva, které můžeme potkat na okrajích lomů či výsypkách. V průběhu letošního roku vám představíme přes padesát opeřenců, kteří se zabydleli právě v těchto biotopech. Náš malý „ptačí“ seriál jsme připravili ve spolupráci s p. Josefem Horákem, amatérským ornitologem a úžasným fotografem naší přírody. Pojďte se spolu s námi něco dozvědět a zároveň se pokochat krásnými snímky.

Krkavec velký (Corvus corax)

Krkavec velký je z důvodu svého černého zbarvení, zlověstným hlasem a mrchožroutstvím, často v mýtech a pohádkách spojován se smrtí, zlem a čarodějnictvím. Dnes jsme si vědomi jeho důležité funkce v přírodních cyklech, kdy podobně jako supi, likvidují mršiny, čímž eliminují rizika vzniku chorob, infekcí a otrav. Pokud tedy zahlédneme místo, kde se jich slétlo větší i velké množství, můžeme si být téměř jisti, že na místě nachází nějaká padlina. Za letu rozeznáme krkavce od jiných příbuzných, jako je havran nebo vrána, podle klínovitého ocasu.

Krkavec velký obývá celou severní polokouli, jeho domovem je prakticky celá Evropa, Asie a severní Afrika. Obývá lesnaté oblasti hornatin a vrchovin, nevyhýbá se ani lesnatým oblastem nížin. Kdysi hojně obýval i České země, vzhledem k pronásledování však z Čech na dlouhou dobu zcela vymizel. Po roce 1968, kdy bylo zjištěno jeho opětovné hnízdění, se do Čech začal vracet. Dnes je u nás běžným a hnízdícím druhem. Na Severočeských dolech, dolech Bílina se vyskytuje po celých areálech výsypek i vnitřních důlních prostor, je pravděpodobné, že zde i hnízdí.

Linduška lesní (Anthus trivalis)

Linduška lesní je největší ze všech lindušek, má délku těla kolem 16–18 cm. Svrchu je jednobarevně šedohnědá bez výrazného proužkování hřbetu. Zespodu je bělavá a bez skvrn, po stranách hrudi má pouze několik skvrn v podobě čárek. Typickým územím na pozemcích Severočeských dolů, kde lze lindušku lesní spatřit, jsou oplocenky s výsadbou stromků. Ze zimovišť v Africe se k nám vrací od poloviny března do konce dubna, zpravidla dvakrát vyhnízdí, následně pak koncem srpna až v září odlétá zpět.

Samička staví hnízdo na zemi, je dobře ukryté, neboť je opatřeno stříškou. Zejména samci se s oblibou na hnízdiště vracejí. Složení potravy se skládá především z hmyzu, zejména z motýlů a dvoukřídlých, dále bezobratlí, pavouci a drobní měkkýši. V jarních a pozdně letních měsících tvoří složku potravy i semena a plody. Lindušky hledají potravu na zemi, v nízké vegetaci, ale i na stromech.

Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: Josef Horák