Co dělá hmyz v zimě?

Co dělá hmyz v zimě?

Od jara do podzimu je hmyzu všude plno a pak se najednou ochladí a nikde žádný hmyz nevidíme, prostě zmizí. Rozhodně to ale neznamená, že by všechen hmyz uhynul. Některé druhy hmyzu odletí do teplých krajin, jiné druhy hmyzu zimu prospí někde v úkrytu a pak jsou ti, kteří opravdu zahynou. Co se stane s nejznámějšími druhy hmyzu a kam během zimy vlastně zmizí se dozvíte v následujícím článku.

Jak vlastně pozná hmyz, že se blíží zima? Teplota je málo spolehlivý ukazatel ročního období. Jeden rok může být podzim příjemně teplý a další rok nezvykle studený. Navíc je nutné začít se chystat na zimu ještě dříve, než rtuť teploměru výrazně klesne. Hmyz, podobně jako většina ostatních živočichů, proto měří délku dne a noci. Přicházející zimu tedy pozná podle prodlužování noci a zkracování dne.

Hmyzu zimní období nevyhovuje. Během zimy nemá dostatek potravy a nevyhovují mu ani zimní nízké teploty. Na první pohled se zdá, že v zimě hmyz z přírody zmizel. Myslíte, že všechen uhynul? Zkuste si nahrabat v lese trochu humusu do krabice a přechovávejte ji nějaký čas v teple - a budete se divit, kolik života se najednou objeví. Někdy stačí, když v netopené místnosti, například na chatě, zatopíme a najednou se objeví moucha, slunéčko sedmitečné nebo motýl babočka paví oko.

Podle odolnosti vůči nízkým teplotám můžeme hmyz rozdělit zhruba do tří skupiny. Do první skupiny řadíme hmyz, který mráz nesnáší, např. včela, která sice neuhyne přímo chladem, ale snížením procesu trávení vyhladoví. Druhou skupinu - největší - tvoří hmyz, který zahyne, když mu zamrznou vnitřní tkáně, ale zimu přečkají jeho larvy nebo vajíčka. Třetí skupina jsou nezmaři. Ti dokáží přežít i nejtužší zimu, jsou to zejména housenky motýlů, např. housenky obaleče jablečného nezahubí ani třicetistupňový mráz. Za svou schopnost přežit tuhé mrazy vděčí nemrznoucím bílkovinám v těle.

Hmyz využívá více strategií, jak se vypořádat s nepříznivými podmínkami zimního období. Jednou z nich je prostě uletět. Řada druhů hmyzu odlétá na zimu na jih, podobně jako ptáci. Nejde jen o známého amerického motýla monarchu stěhovavého (Danaus plexippus), jenž vyhledává zimoviště v Mexiku a Kalifornii. I v Čechách máme i tažné motýly. Jedná se především o noční druhy, jako jsou některé druhy můr, např. lišajové.

Co ostatní druhy, které nezvládají dlouhé migrace?  Nejjednodušší způsob je někam zalézt a schovat se. Nejlépe hodně hluboko pod povrch půdy či hrabanky, případně do trouchnivého dřeva. Takto přečkávají zimu půdní larvy brouků nebo dvoukřídlých, ale i mnozí dospělí brouci, třeba střevlíci. Chráněná místa hledají také některé druhy motýlů, například babočka paví oko, nebo zlatoočky z řádu síťokřídlého hmyzu. Oba zmiňované druhy se na zimu stahují do lidských staveb (na půdy, do chat), kde nacházejí příznivé podmínky.

Některé druhy hmyzu si upravují kvůli období zimy rozmnožovací cyklus a přežívají ve stadiu vajíček nebo larev. Například kobylky a sarančata takto přečkávají zimy. Dospělé kobylky s příchodem prvních mrazů umírají, ale pokračování druhu je zajištěno zásobou vajíček. Ta jsou nakladena hluboko pod povrchem půdy a mohou zde přežít až několik let. Ve vajíčku zimují také mšice. Hůře jsou na tom čmeláci, vosy a sršni. Celé jejich kolonie hynou a přezimují pouze mladé oplodněné královny.

Dalším řešením přečkání zimy jsou hromadné přezimovací shluky (agregace). Vytvářejí je například mravenci, včely, slunéčka sedmitečná a některé druhy much. V teplých podzimních dnech můžete vidět hromadně nalétávat slunéčka sedmitečná na osluněné fasády vyvýšených domů.. Zpravidla zalézají do úzkých štěrbin na fasádách a půdách budov nebo do otvorů pod kůrou stromů. Včely si pro přežití zimy uvnitř svého úlu „topí“. Udržují v úlu konstantní teplotu okolo 14 °C, jako palivo jim přitom slouží med. Celková spotřeba medu během zimy závisí na délce zimování a podmínkách, ve kterých se včely nacházejí a pohybuje se mezi 10 až 15 kilogramy medu. Pokud jim med nestačí, včely uhynou, proto včelaři přidávají do úlu během zimy cukerný roztok.

I když ne každý oceňuje význam hmyzu, faktem je, že bez nich bychom nebyli schopni přežít. I když je někdy těžké si představit, že jsou důležití (zvláště když vás kousají), jsou klíčovou součástí sítě života na Zemi. Udržují zvířata i rostliny v rovnováze. Od provzdušňování půdy přes potravu pro jiná zvířata až po opylování. Každý, kdo rád pěstuje květiny nebo zeleninu, by měl mít na zahradě hmyzí domek, aby si zajistil opylování rostlin a zajistil hmyzu přežít zimní období.

Iveta Mrkáčková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 

Foto: pixabay.com

Zdroje:

Co dělá hmyz v zimě? - Články - Biolog | Přírodovědci.cz (prirodovedci.cz)
Kde se během zimy schovává hmyz a co tam dělá? | Rádio Junior (rozhlas.cz)
Meteor o hmyzu v zimě, přežití ve vakuu a schopnosti paúhořů | Dvojka (rozhlas.cz)
Jak přezimuje hmyz | Témata (rozhlas.cz)