Jaké bylo ovzduší v Mostě v minulém roce?

Jaké bylo ovzduší v Mostě v minulém roce?

Ovzduší je pro život na Zemi nepostradatelné, a proto je důležité dbát na jeho kvalitu. Znečištění ovzduší může mít závažný dopad na lidské zdraví i ekosystémy. Jak si vedlo ovzduší v roce 2024 na Mostecku? Přinášíme shrnutí stavu ovzduší a hlavních znečišťujících látek, které ovlivňují kvalitu vzduchu, který dýcháme.

Ovzduší je nepostradatelnou součástí každého živého organismu, bez vzduchu by život na Zemi nebyl možný, proto je nutné se o ovzduší zajímat a dbát na jeho kvalitu.

Znečištění ovzduší patří mezi faktory, které mohou výrazně ovlivnit lidské zdraví i ekosystémy. Tyto dopady se mohou projevovat jak akutně, tak i při dlouhodobé expozici. Mezi nejčastější zdravotní problémy způsobené znečištěním patří onemocnění dýchací a oběhové soustavy. V ekosystémech pak dochází k oxidativnímu stresu (vyvolanému ozonem – O₃), acidifikaci (způsobené oxidem siřičitým – SO₂) a eutrofizaci (vlivem oxidů dusíku – NOₓ).

Úroveň znečištění ovzduší závisí v daném roce na množství emisí znečišťujících látek a charakteru meteorologických a rozptylových podmínek. Rok 2024 byl na území ČR teplotně mimořádně nadnormální (nejteplejší rok zaznamenaný v řadě od roku 1961) a srážkově nadnormální.

Rozptylové podmínky, které závisí především na rychlosti proudění vzduchu a stabilitě atmosféry. Ta úzce souvisí s teplotním zvrstvením vzduchu. Při stabilních podmínkách teplota s výškou roste (tzv. inverze), což brání vertikálnímu promíchávání vzduchu. Naopak při nestabilní atmosféře klesá teplota s výškou rychleji, než je obvyklé, což podporuje lepší rozptyl škodlivin. Čím je atmosféra stabilnější, tím hůře dochází k promíchávání vzduchu a naopak. Z hlediska rozptylových podmínek hodnotíme minulý rok jako standardní.

Pro pánevní část Mostecka je právě charakteristická tvorba inverzních stavů, kdy se v nížině ukládá (zvláště v zimě) studený vzduch a nízko položené mraky zachycují sluneční záření. V důsledku dešťového stínu má kotlina mostecké pánve nižší oblačnost, nízké srážky a větší kolísání teplot. 

Znečištění ovzduší nastává, když se do atmosféry dostávají škodlivé látky v nadměrném množství, například prachové částice, chemické sloučeniny a plyny. Tyto látky mají různé zdroje – průmyslovou výrobu, automobilovou dopravu, energetický sektor i domácnosti. Mezi nejvýznamnější znečišťující látky, které ovlivňují lidské zdraví, patří prachové částice (PM₁₀, PM_2,5), oxid dusičitý (NO₂) a přízemní ozon (O₃).

Suspendované prachové částice – PM₁₀, PM_2,5

Suspendované částice (PM₁₀ a PM_2,5) jsou směsí pevných a kapalných částic s aerodynamickým průměrem menším než 10 µm (PM₁₀) a 2,5 µm (PM_2,5). Tyto částice mohou být tvořeny různými chemickými složkami a jejich vliv na lidské zdraví a životní prostředí se odvíjí od jejich složení. Jejich součástí mohou být i polycyklické aromatické uhlovodíky a těžké kovy.

Rok 2024 se na stanici AIM Most ČHMÚ stal, s počtem překročení 15, čtvrtým nejnižším počtem překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) částic PM₁₀ od roku 2014.  Pro průměrnou roční koncentraci prachových částic PM₁₀ byl v Mostě rok 2024 jedním z lepších.

Prach, ale i nadále představuje nejzávažnější problém znečištění ovzduší, s nejvýraznějším dopadem na lidské zdraví i přírodu. Prach má negativní vliv na dýchací cesty, u dětí zvyšuje výskyt astmatu, zhoršuje jeho průběh a má vliv na chronickou bronchitidu. A velmi jemné částečky prachu PM_2,5 a nižší poškozují cévní systém. U částic PM_2,5 zatím není stanoven denní ani hodinový imisní limit. Roční průměrná koncentrace PM_2,5 se v Mostě zvýšila oproti roku 2023, ale nepřekročila cílovou hodnotu 20 µg/m³.

Přízemní ozon O₃

Ozon (O₃) je sekundární znečišťující látka bez vlastního emisního zdroje, vzniká jako součást fotochemického smogu – za účinku slunečního záření soustavou reakcí zejména mezi NOx, VOC a kyslíkem. Významnou roli při vzniku O₃ hrají nejen koncentrace prekurzorů, ale i meteorologické podmínky. Imisní koncentrace O₃ rostou s rostoucím ultrafialovým zářením a teplotou, naopak klesají s rostoucí relativní vlhkostí vzduchu.

Hodnota imisního limitu pro maximální denní 8hodinový klouzavý průměr je 120 µg.m⁻³. Legislativa připouští na dané lokalitě maximálně 25 překročení hodnoty imisního limitu v průměru za tři roky; při vyšším počtu je imisní limit považován za překročený.

V roce 2024 byl u O₃ patrný propad průměrné roční koncentrace, v porovnání s desetiletým průměrem 2014–2024. Pokles koncentrací v dubnu, květnu, červenci a srpnu koresponduje s převážně teplotně normálními až podnormálními teplotami a normálními až nadnormálními srážkami v těchto měsících. Imisní limit pro maximální denní 8hodinovou průměrnou koncentraci O₃ (120 μg/m³) byl v Mostě překročen 17x. V roce 2024 byla v Ústeckém kraji vyhlášena jedna smogová situace pro O₃, která trvala 5 hodin.

Koncentrace ostatních látek znečišťující ovzduší, tj. hodinová a denní koncentrace oxidu siřičitého (SO₂), hodinová koncentrace oxidu dusičitého (NO₂) nepřekročily v roce 2024 hodnoty imisních limitů. Jejich roční průměry patřily k jedním z nejnižších za posledních deset let. V roce 2024 byla vyhlášena jedna smogová situace pro vysoké koncentrace SO₂ v Ústeckém kraji, která trvala 43 hodin.

Kvalita ovzduší v roce 2024 byla podobně jako v předchozích letech příznivá. Koncentrace hlavních znečišťujících látek (O₃, NO₂, SO₂) zůstaly nízké, s výjimkou PM₁₀ a PM_2,5, jehož koncentrace mírně vzrostly.

Na zlepšování kvality ovzduší se dlouhodobě podílí průběžně realizovaná opatření pro zlepšení kvality ovzduší (výměna kotlů v domácnostech, opatření na významných zdrojích a obnova vozového parku).

Dlouhodobý trend naznačuje, že snaha o zlepšování kvality ovzduší přináší pozitivní výsledky, ale je nutné nadále sledovat a regulovat znečišťující látky, zejména v období nepříznivých meteorologických podmínek.

Ing. Hana Matějková
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
VUHU a.s., Most