Zvířata a jejich práva

Zvířata a jejich práva

Pochopení, že se k zvířatům nechováme správně, není příliš obtížné. Postačí základní míra empatie a alespoň základní kontakt se zvířaty a ocenění, že jsou to bytosti nepříliš vzdálené nám samým. Duchovní a politický vůdce Mahátma Gándhí kdysi prohlásil: "Velikost národa a jeho morální pokrok můžeme posuzovat způsobu jeho zacházení se zvířaty."

První právní předpis na ochranu zvířat na území České republiky byl přijat v roce 1855. Do té doby předpisy chránily zvířata pouze jako předmět vlastnického práva, jako ekonomickou hodnotu, nikoli pro jejich vlastní hodnotu. Rozsáhlou škálu právních předpisů také nalezneme v zákonech o myslivosti a trestání pytláctví, stanovy pro chov dobytka a ochrana před šířením nemocí prostřednictvím zvěře. Právní předpisy na ochranu zvířat představují soubor předpisů, které si kladou za cíl upravit zacházení se zvířaty, zakazují a postihují týrání zvířat a také postihují jejich porušování. Nový občanský zákoník přiznal zvířatům jiný právní status, spočívající ve zvýšené ochraně. Zvíře již není jen pouhým objektem práv, není věcí. Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře již není věcí.

V zákoně č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, jsou prozatím velké mezery, člověk má pouze pár povinností při chovu zvířete. Základní povinností člověka dle tohoto zákona je zajištění přiměřených podmínek pro zachování fyziologických funkcí a zajištění biologických funkcí tak, aby nedocházelo k bolesti, utrpení a poškození zdraví. Rovněž, nesmí být zvíře prodáno nebo darováno osobě mladší 15 let, případně osobě zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo omezené k právním úkonům. Ustanovení v zákoně jsou bohužel velice vágní, že dozorovým orgánům, zejména veterinární správě, neposkytují relevantní podklady pro jejich činnost.

Zvířata můžeme dělit na zvíře v zájmovém chovu, volně žijící zvířata (zvíře, jehož populace se udržuje v přírodě samovolně), zvířata pokusná a hospodářská zvířata. Zvíře v zájmovém chovu je takové zvíře, u kterého není hospodářský efekt hlavním účelem chovu a jeho chov slouží především zájmové činnosti člověka nebo zvíře, které slouží člověku jako společník (pes, kočka aj.). S těmito zvířaty se bohužel velmi často obchoduje a kvůli vyššímu zisku zůstávají v nepříznivých podmínkách k životu, např. v tzv. množírnách.

Navzdory změnám zákonů byznys se psy a kočkami funguje dál. Podle odhadů mnohých expertů je po republice na tisíce množíren. Lidé, kteří se množením zvířat živí si dokáží ročně vydělat až stovky tisíc korun. České zákony pojem „množírna“ zatím neznají. Neexistuje žádné omezení počtu psů či koček, které může chovatel chovat. Zdlouhavé prokazování chyb v chovech dokazuje příklad množírny v rodinném domě v Kamenici nad Lipou, zde chovala majitelka v otřesných podmínkách 212 psů. První stížnosti přišly úřadům v roce 2002, odebrání zvířat a zároveň obvinění z týrání přišlo až o šestnáct let později, tedy v roce 2018.

Hospodářská zvířata člověk odnepaměti využíval k uskutečňování vlastních potřeb, ať již za účelem získání potravy (např. mléko, vejce, maso) nebo využití zvířete jako prostředku síly (např. tažné zvíře). Hospodářské zvíře je v zákoně definované, jako zvíře, které je chované pro produkci živočišných produktů, vlny, kožešin nebo kůže, popřípadě pro další podnikatelské nebo hospodářské účely. Mezi hospodářská zvířata patří zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli atd.

Mezi hospodářská zvířata patří také ta pod pojmem "zvěř". Zvěř je charakterizována jako přírodní bohatství a již má svou ochranu obsaženu v Ústavě ČR, kde si stát ukládá za povinnost dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochraňovat přírodní bohatství.

Velkokapacitní chovy hospodářských zvířat jsou místem, kde se vyrábí většina živočišných potravin a zároveň největší počet zvířat zažívá zbytečné utrpení. Tyto zvířata jsou chovány ve špatných podmínkách, a to i když formálně vyhovují evropským předpisům i českým zákonům. Velkochovy mají závažné negativní dopady na životní prostředí a změnu klimatu. V zákoně se na hospodářská zvířata pohlíží jinak než na zvířata domácí. To, co by se u domácích mazlíčku již považovalo za týrání, je u hospodářských zvířat zaběhnutou a bohužel povolenou praxí např. nepřetržité uvázání krav nebo celoživotní pobyt v kleci. Zvířatům, ze kterých vyrábíme jídlo, bychom měli zajistit dobré podmínky k životu. Díky velkochovům máme sice dostatek levného masa, mléka i vajec, zároveň jsou však místem, kde žijí zvířata hlava na hlavě v těžko představitelných podmínkách. Zvířata zde neznamenají víc než materiál, a také se s nimi tak nakládá. Na českých jatkách je každoročně poraženo více než 110 miliónů zvířat. To odpovídá tomu, jako by každou vteřinou byla usmrcována tři zvířata.

Nakupováním levných výrobků ze zvířat (mléčných výrobků, masa, vajec) je jako voda na mlýn pro provozovatele všech velkochovů. Stres, který zvířata zažívají, vysoké dávky antibiotik, krmivo plné pesticidů, bez kterého velkochovy nedají ani ránu, se promítají do koncové kvality výrobků.

Vedlejším produkty z velkochovů jsou látky znečišťující přírodu a zápach. Dopad na životní prostředí mají plyny vznikající při chovu zvířat, např. metan a amoniak. Metan se uvolňuje z trávicího traktu skotu a patří mezi skleníkové plyny. Podle odhadů má chov zvířat na svědomí 18 a více procent celosvětové produkce skleníkových plynů. Amoniak obsažený v hnoji znečišťuje povrchové i podzemní vody. Především z chovu zvířat, pochází více než 90 % amoniaku vyprodukovaného v Evropě, což jsou téměř čtyři miliony tun amoniaku ročně. Při manipulaci s hnojem se také uvolňuje vysoké množství polétavého prachu, který se usazuje hluboko v plicích a může mít smrtelné následky.

Zvířatům, planetě i svému tělu nejvíce prospějeme, pokud se rozhodneme pro plnohodnotné a výživné alternativy např. nákup živočišných potravin z alternativních humánnějších zdrojů, z ekologických chovů a z dobře vedených domácích chovů (např. u vajec existuje povinné značení, je proto snadné se vyhnout vejcím z klecových chovů označených číslem 3 na prvním místě kódu na skořápce a textem "vejce nosnic v klecích"). Měli bychom dát přednost kvalitě před kvantitou a tím snížit spotřebu živočišných potravin. Omezení příjmu živočišných potravin má také příznivé účinky na naše zdraví i životní prostředí.

Mezi nejjednodušší pomoc, kterou může každý z nás nabídnout patří osvěta. Šířit informace o strádání zvířat v klecových chovech a o možnostech podpory alternativních zdrojů. Například pokud máme k dispozici vhodné podmínky a jsme schopni zajistit dobrou péči, můžeme začít s chovem vlastních slepic. Využít můžeme také projekt Slepice v nouzi, kde můžeme sami zachránit slepice z velkochovů - www.slepicevnouzi.cz.

V září 2020 poslanecká sněmovna odhlasovala zákaz klecových chovů nosnic od roku 2027, kdy má nastat konec doby klecové, vítězství pro přibližně 4,5 milionů českých slepic. Schválení zákazu klecí pro nosnice v dolní komoře českého Parlamentu je velmi významné pro dění na celoevropské úrovni. Dne 2.10.2020, při příležitosti Světového dne hospodářských zvířat, obdržela Evropská komise občanskou iniciativu Konec doby klecové, kterou podepsalo téměř 1,4 miliony lidí v celé Evropě. Iniciativa tak vyzývá EU, aby ukončila používání klecí v chovech hospodářských zvířat.

PETA je největší nezisková organizace bojující za práva zvířat na světě. Jejím sloganem je "Nemáme žádné právo zvířata jíst, nosit jejich kůži a kožešiny, provádět na nich experimenty, využívat je v zábavním průmyslu, ani je jakýmkoliv jiným způsobem vykořisťovat a týrat". Zaměřuje se zejména na čtyři oblasti, kde jsou zvířata nejvíce zneužívaná: chovy a továrny, laboratoře, oděvní průmysl a zábavní průmysl. Ročně organizace odhalí nespočet případů nevhodného zacházení se zvířaty a pomocí peticí, protestních kampaní i se zapojením známých osobností se snaží tyto případy vyřešit. Mezi velké úspěchy patří nedávné oznámení značky Armani, že přestane využívat kožešiny. Některé kosmetické značky (Avon, Revlon, Mary Kay) kvůli tlaku společnosti přestaly testovat produkty na zvířatech (bohužel většina z nich pokračuje v testování na zvířatech v Číně). Seznam značek, které netestují na zvířatech naleznete zde: www.netestovanonazviratech.cz/seznam-znacek-s-hcs-hhps-dostupnych-v-cr.

Česká celostátní nezisková organizace pro ochranu práv zvířat Svoboda zvířat byla založena již v roce 1994. Cílem organizace je změnit vztah lidí ke zvířatům, usiluje o změnu pohledu na zvířata tak, aby byla vnímána jako tvorové, kteří mají hodnotu sami o sobě. Zapojuje se také do návrhů zákonů a vyhlášek týkajících se ochrany zvířat. Pořádají přednášky a také se zaměřují na ekovýchovu. Mezi hlavní činnosti organizace patří udělování mezinárodních certifikátů Humánní kosmetický standart (HCS) a Humánní standart pro prostředky pro domácnost (HHPS) českým a slovenským společnostem. Také udělují certifikát Obchod bez kožešin obchodníkům, kteří se rozhodnou neprodávat pravé kožešiny. Díky tomu napomohli prosadit zákaz kožešinových farem v ČR, zákaz testování kosmetiky a jejích složek na zvířatech v ČR, celoevropský zákaz dovozu a prodeje kosmetiky testované na zvířatech, zákaz obchodování s výrobky z tuleňů a mnoho dalších. Podpořit činnost organizace můžete i vy, pouze pomocí vašeho podpisu: svobodazvirat.cz/petice.

Hlavním posláním spolku Hlas zvířat je prosazování a hájení práv a zájmů zvířat po celém světě, a to jak zvířat domácích, stejně tak jako zvířat hospodářských v zájmovém chovu a zvířat divokých. Mottem tohoto spolku je "Každé zvíře by mělo mít právo na spravedlivý proces, a proto je třeba bojovat za práva zvířat a pokud dochází k porušování oprávněných práv a zájmů zvířat, lidé nesmí být lhostejní a takové případy se musí trestat". Členy týmu jsou špičkový advokáti, právníci a studenti práv. Jejich cílem je ukázat pachatelům, že jejich chování vůči zvířatům nezůstane potrestáno. Podpořit hlas zvířete můžete i vy, a to na stránkách: www.hlaszvirat.cz/o-nas.

Den zvířat je název charitativní sbírky, který se konal od 1. září 2020 a končil dnem 4. října 2020, kdy je Mezinárodní den všech zvířat. Jde o akci nejen pro psí a kočičí útulky, ale i pro zařízení, která pomáhají týraným koním nebo hospodářským zvířatům. Celý výtěžek byl po skončení akce rozdělen rovným dílem mezi 112 neziskových spolků z celé České republiky. Pořadatelem sbírky je organizace Běhejme a pomáhejme útulkům z.s., která pomáhá týraným a opuštěným zvířatům po celé České republice od roku 2014. Zapojit se do sbírky můžete i vy příští rok ve stejnou dobu: www.denzvirat.cz.

"Oči zvířete k nám promlouvají tím nejkrásnějším jazykem na světě, když se do nich zadíváme nespatříme pouze živou bytost, vidíme přítele, cítíme jeho oddanou a čistou duši. Po celé republice žijí tisíce zvířat, která na svůj domov stále čekají. Útulky a dočasná péče zvířatům poskytují nejen azyl a zdravotní péči, ale také léčí jejich zlomenou duši a snaží se jim vrátit víru v nový domov." [1]

Bc. Jana Nachlingerová
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:
[1] Trojan Ivan. In.: YouTube [online]. 24.08.2020 [cit.2020-10-06]. Dostupné z: www.youtube.com/watch?v=RrkY2lCEQxg. Kanál uživatele Běhejme a pomáhejme útulkům.
hlavanahlave.cz/#mapa-velkochovu
konecdobyklecove.cz
www.hlaszvirat.cz/o-nas
www.academia.cz/uploads/media/preview/0001/04/f8c8d2f6ce5be7036f6e9ff68d22ced41083451b
www.denzvirat.cz
www.netestovanonazviratech.cz/seznam-znacek-s-hcs-hhps-dostupnych-v-cr
cs.wikipedia.org/wiki/PETA
svobodazvirat.cz/uvod
www.youtube.com/watch?v=q5TQSKabixo
www.youtube.com/watch?v=ep7g5Cz2V8U&t=1705s
www.youtube.com/watch?v=27avPoZhUng&t=12s
www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20200117STO70506/domaci-mazlicci-a-zajmovy-chov-zastavit-nezakonne-obchodovani
theses.cz/id/freorw/18008690
www.facebook.com/sepsemmebavisvet/?fref=ts
www.epravo.cz/top/clanky/opet-neco-malo-k-zakonu-na-ochranu-zvirat-proti-tyrani-106960
www.tyden.cz/tema/kdyz-je-zvire-vice-nez-clovek_503570