Záchranné stanice v Ústeckém kraji

Záchranné stanice v Ústeckém kraji

Jak volně žijící zvířata, tak i ta domestikovaná, patří do života nás všech, proto by nám nemělo být lhostejné, co se s nimi děje a jaké nástrahy na ně ve světě čekají. Provoz záchranných stanic je činnost velice záslužná – ujmout se zraněného zvířete, zajistit jeho plné zotavení a v nejlepším případě ho vypustit zpět do přírody. Scénář, který vzbudí pozitivní emoce u každého člověka. Pojďte se spolu s námi podívat na jejich práci trochu zblízka.

V zákoně o ochranně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. je záchranná stanice definována jako zařízení, které na určitém vymezeném území působnosti zajišťuje komplexní péči o všechny živočichy dočasně neschopné přežít ve volné přírodě s cílem navrátit je do přírody. Živočichům trvale neschopným přežít ve volné přírodě poskytuje, je-li to vhodné a účelné vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, odpovídající dlouhodobou péči, poskytuje informace o příčinách ohrožení a vhodných způsobech ochrany živočichů a může spolupracovat při provádění opatření k předcházení zraňování nebo úhynu živočichů. Být záchrannou stanicí či se jí stát není vůbec jednoduché.

V roce 1998 založil Český svaz ochránců přírody Národní síť záchranných stanic. Ta zajišťuje pomoc zvířatům v nouzi na celém území České republiky. V současné době sdružuje 47 zařízení (https://www.mzp.cz/Aplikace/rzc.nsf/index.xsp; https://www.zvirevnouzi.cz/), které poskytují nalezenému hendikepovanému živočichu komplexní péči – odchyt, ošetření, rehabilitaci a v ideálním případě i vypuštění zvířete zpět do přírody. Úspěšnost vypuštění odchyceného zvířete je zhruba v polovině případů. Živočichové, jejichž návrat do přírody již není možný, slouží k ekologické výchově a osvětě veřejnosti.  

Záchranné stanice živočichů za dobu svého trvání (do roku 2020) přijaly více než 150 tisíc živočichů a jejich počty se neustále zvyšují. Svoji úlohu významně sehrává zájem lidí i propagační činnost samotných stanic. Ovšem ne vždy je pomoc člověka na místě a někdy by bylo lépe nechat vše na přírodě, především pokud se jedná o zdravého jedince či mládě. Polovina příjmů tvoří několik druhů – ježek, poštolka, netopýr, rorýs a kos (jejich pořadí se v průběhu let mění, ale druhy zůstávají).

Záchranné stanice také ročně přijmou i řadu dravců. Ty lze sokolnicky rehabilitovat a následně vrátit do přírody, ale možností je také chov s využitím jedinců, kteří jsou z důvodu zranění nevhodní pro návrat na svobodu. Cílem dnešního sokolnictví je nejen lov, ale především ochrana a chov dravých ptáků či jejich využití v biologické ochraně (https://www.sokolnictvi.net/).

Stanice velice často spolupracují také s mysliveckými spolky nebo honebními společenstvy (mysliveckým hospodářem). Je to především z toho důvodu, že téměř polovinu přijatých živočichů lze zařadit mezi zvěř – nejčastěji se jedná o bažanty, koroptve, sojky, kormorány nebo bobry. Důvody, proč se do záchranných stanic zvěř dostává, jsou shodné jako s příjmy jiných druhů živočichů.

Největší zastoupení mají mláďata, která tvoří více než třetinu veškerých příjmů. Člověk si často myslí, že jsou mláďata opuštěná, odchytí je, přinese domů a často je až po několika dnech u sebe doma odevzdá do péče odborníků. Bohužel to již bývá pozdě, mládě nemusí být opuštěno, pouze čeká na svoji zvířecí mámu, která mu pravděpodobně někde po okolí shání potravu. Přitom stačí zavolat a poradit se s odborníkem. Mláďata nebývá problém v záchranné stanici odchovat, avšak problém je s návratem do volné přírody.

Mezi další častou příčinou příjmu bývá zranění způsobená srážkami s dopravními prostředky, popáleninami od elektrického vedení, nárazy do překážek či napadení jiným živočichem. Zástupci ochránců přírody, ornitologové nebo myslivci se sami snaží podnikat určité kroky ke zlepšení situace například akcí ‚‚Zachraň zvíře před sekačkou‘‘, kdy dobrovolníci vyhánějí zvěř z luk před kosením.

V rámci preventivních opatření funguje také akce mapování dopravních nehod se zvěří na silnicích (http://www.srazenazver.cz/cz/). Při této akci se mapují nebezpečné úseky silnic, kde dochází ke srážkám s nejrůznějšími druhy zvěře. Ročně na našich silnicích dochází více něž deseti tisícům dopravních nehod. Během jednoho týdne od 15.3.-21.3.2021 se například v okresu Most stalo 205 dopravních nehod (viz http://www.srazenazver.cz/cz/).

Další akce také probíhá ve spolupráci s Českou společností ornitologickou, jedná se o mapování skleněných ploch (https://zastavky.birdlife.cz/). V poslední době patří sklo mezi vyhledávaný stavební materiál, což bývá problém pro zástupce ptačí říše. Při letu nejsou schopni rozpoznat skleněnou překážku a následkem nárazu uhynou. V lepším případě jsou odvezeni do záchranné stanice, kde ale většina takových ptáků zůstává, kvůli nenávratnému poškození křídel. Informovali jsme v jednom z našich článků: https://www.ecmost.cz/ke-stazeni?id=70&action=detail.

Bohužel ne vždy se podaří živočicha zachránit. V tomto případě může být jedinec poskytnut k preparaci nebo Ústavu biologie obratlovců k výzkumným účelům. Dokonce také vzniká genetická banka živočichů.

V Ústeckém kraji nalezneme pouze dvě záchranné stanice – Zoopark Chomutov a Falco. Zoopark Chomutov provozuje také záchrannou stanici pro handicapované živočichy. Vybudována byla mimo areál zooparku, aby splňovala současné veterinární předpisy. V rámci realizace byla také provedena celková rekonstrukce, který slouží jako zázemí pro obsluhu stanice. Součástí objektu je také ordinace, kde mohou být zraněná zvířata rovnou ošetřena. Vzhledem k blízkosti odborníků ze Zooparku Chomutov mají zvířata veškerou péči a odborný dohled.

Mezi velmi známou patří záchranná stanice Falco sídlící na území Litoměřicka v Ústeckém kraji. Stanice pracuje i v době pandemie, bohužel se rada Ústeckého kraje v roce 2020 rozhodla navrhnout zastupitelstvu pozastavit rozdělování některých dotací, které by se právě dotkly této záchranné stanice. Díky solidaritě lidí (https://www.petice.com/proti_zastaveni_dotaci_chomutovskemu_zooparku_a_zachranne_stanici_falco) nedošlo k omezení a funkčnosti záchranné stanice.

Zraněné zvíře vždy patří do rukou odborníků a jakékoliv otálení může mít pro nalezené zvíře fatální následky. Na již zmíněných stránkách Zvíře v nouzi lze také nalézt zvířecí poradnu (zásady pomoci), která každému může pomoci s řešením závažné situace či pouhého dotazu ohledně možnosti, kam zvíře odvést. Společnost by měla cítit morální povinnost negativní dopady své činnosti kompenzovat podporou projektů, jakým jsou právě záchranné stanice.

Zvířat v nouzi neubývá. Finanční situace záchranných stanicích je v současné době velice obtížná. V souvislosti s ekonomickou krizí hrozí výpadek financování od krajů, měst či místních firem. Každý může podpořit činnost záchranných stanic, a to finančním darem na konto sbírky Zvíře v nouzi číslo: 33553322/0800 nebo poslat dárcovskou SMS ve tvaru: DMD ZVIREVNOUZI 90 na číslo 87 777 (platí pro všechny operátory, účtování DMS: 90,- Kč – příjemce obdrží 89,- Kč a službu provozuje Fórum dárců). Další možnosti naleznete na stránkách Zvíře v nouzi (https://www.zvirevnouzi.cz/).

Bc. Jana Nachlingerová
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:

http://ustecko.zeleni.cz/zeleni-nesouhlasi-s-pozastavenim-dotaci-chomutovskemu-zooparku-a-zachranne-stanici-falco/
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ustecky-kraj-asi-pozastavi-dotace-zachranna-stanice-by-skoncila
https://zoopark.cz/ustecky-kraj-podporil-zachrannou-stanici-pro-handicapovane-zivocichy-v-chomutove/
https://zoopark.cz/category/zachranna-stanice/
https://ustecky.denik.cz/zvireci-denik/adoptujte-srnce-nebo-sovu-v-pavlove-se-muzete-stat-kmotry-zachranenych-zvirat.html
https://www.zvirevnouzi.cz/novinky/zachranne-stanici-pro-ustecky-kraj-hrozi-krach/
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2019/Duben-2019/Jak-funguji-zachranne-stanice-zivocichu
https://www.stoplusjednicka.cz/nemocnice-pro-divoka-zvirata-jak-funguje-zachranna-stanice
https://www.dumprirody.cz/dum-prirody-trebonska/akce/krajina-a-lide-zvirata-v-nouzi/
https://zastavky.birdlife.cz/
http://www.srazenazver.cz/cz/
https://birds.cz/avif/
https://www.zvirevnouzi.cz/novinky/za-20-let-cinnosti-pomohly-zachranne-stanice-ctvrt-milionu-zvirat-jen-v-lonskem-roce-evidovaly-prijem-temer-24-tisic-zvirat/
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zachranna-stanice-prahy-loni-prijala-5186-zvirat-mezirocne-mene
https://lhmp.cz/2021/01/20/provoz-neprerusila-ani-pandemie-zachranna-stanice-prijala-5186-zivocichu/
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/evidence-zvirat-prijimanych-do-narodni-site-zachrannych-stanic-a-co-z-ni-lze-vycist/
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3117707-o-stovky-zvirat-vice-nez-obvykle-prijaly-zachranne-stanice-casto-byla-zbytecne