Bobr inženýr buduje na Labi, Ohři i Bílině

Bobr inženýr buduje na Labi, Ohři i Bílině

Nejen člověk, ale i někteří další živočichové mají schopnost aktivně a významně přetvářet okolní krajinu. Jedním takovým typickým tvorem je bobr evropský. Mnohým se jistě ve spojitosti s tímto živočichem vybaví bobří hrady a hráze, které staví. Ne vždy však za své pozoruhodné výtvory získává obdiv a uznání. Jeho mnohdy odlišná představa o podobě daného prostředí, bobra často dostává do konfliktní situace s člověkem, který ho na našem území zvládl již dvakrát vyhubit. Nyní se však bobr do našich vod opět vrací. Jeho výskyt byl v posledních letech potvrzen na mnoha místech celé České republiky, a to včetně několika vodních toků v Ústeckém kraji.

Bobr evropský je největším hlodavcem v Evropě, který může dorůst délky jednoho metru a dosáhnout hmotnosti až 30 kg. Vázán je na vodní prostředí, kterému je dobře přizpůsoben. Tělo mu pokrývá hustá srst, kterou si navíc ošetřuje výměškem ze speciální žlázy, aby nedocházelo k jejímu promočení. Pohyb ve vodě mu ulehčují plovací blány mezi prsty zadních končetin, a také pro bobra typický, shora zploštělý, šupinatý ocas. Bobří ocas je dobrým poznávacím znakem, podle kterého můžeme bezpečně odlišit bobra od dalších vodních hlodavců – nutrie a ondatry, jejichž ocasy jsou protáhlé a úzké. Bobr se zabydluje na tekoucích i stojatých vodách. Žije v rodinách, které v našich podmínkách mívají do 10 jedinců. Rodinu tvoří rodičovský pár a 2-3 generace mláďat. Každá taková bobří rodina má vymezené teritorium, které si bedlivě střeží a značkuje pachovou stopou ze zvláštní žlázy. Živí se čistě rostlinnou potravou, která zahrnuje různé vodní a břehové byliny, a také dřeviny. Pokud má tu možnost, rád si zajde na pole pro nějakou zemědělskou plodinu, třeba bramboru nebo kukuřici.

Bobr patří do skupiny živočichů, kteří se označují jako ekosystémoví inženýři. Svou činností totiž dokáže ovlivňovat charakter okolního prostředí, a to velice významným způsobem. Osídlenou lokalitu přetváří kácením dřevin, budováním hradů a polohradů, stavěním hrází nebo hloubením nor. Nejdůležitějšími dřevinami jsou pro něj topoly a vrby, rostoucí v těsné blízkosti vody. Některé části pokácených dřevin, jako kůru, lýko, mladé větvičky a listy, bobr konzumuje. Ostatní používá jako materiál na budování staveb. Pokud to kvalita břehů vodního toku nebo plochy dovolí, vytváří v nich nory a doupata. V případě, že například kvůli vysoké hladině podzemní vody nemůže vytvořit suché nory a doupata, staví si je z větví, bláta a kamení - tzv. bobří hrad. Dále na některých menších tocích staví hráze. Přehrazování vodních toků je bobří aktivita, která asi nejvíce působí na okolní prostředí. Ale podobně jako hrady, bobr nestaví hráze pokaždé. Vodní tok přehradí v případě, že mu nevyhovuje hloubka vody. Neboť pro bobra je zásadní, aby vchody do jeho nor byly pod vodou, a to kvůli bezpečnosti. Hráz se rozhodne postavit také v okamžiku, kdy jsou potřebné dřeviny dále od břehu. Po přehrazení toku se voda dostane ke chtěným dřevinám, a bobrovi pak ulehčuje manipulaci se získaným dřevem, ale také mu zajišťuje pocit bezpečí.

V přírodních ekosystémech má bobří počínání velice pozitivní efekty. Kácením dřevin v okolí vodního toku nebo plochy významně ovlivňuje tyto břehové porosty a danou lokalitu prosvětluje. Přehrazením toku mění charakter proudění a hloubku vody. V dané lokalitě ji zadržuje. Takové bobrem přetvořené prostředí pak láká veliké množství dalších živočichů, kteří v něm nalézají své útočiště. Problém ale nastává v krajině, ve které intenzivně hospodaří člověk. Tam se často zájmy bobrů a lidí neshodnou. Svým počínáním může bobr způsobit člověku nemalé škody. Zvláště asi jeho výskyt nepotěší zemědělské a lesní hospodáře, kterým může znehodnotit část úrody nebo porostu okusem, či zamokřením. Starost působí i vodohospodářům, neboť jak už bylo popsáno výše, dokáže nezanedbatelným způsobem zapůsobit na vodní tok. A právě z důvodu, že se bobr evropský řadí k tzv. konfliktním druhům a zároveň patří v České republice mezi zvláště chráněné druhy, konkrétně kategorie silně ohrožený, byl pro něj zpracován Program péče. Jedná se o soubor ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření. Jejich cílem je zajistit existenci životaschopné populace bobra evropského na území České republiky a současně snížit socioekonomický dopad výskytu tohoto druhu (https://www.zachranneprogramy.cz/bobr-evropsky/program-pece-pp/).

Kde se můžeme setkat s bobrem v Ústeckém kraji

Slovo setkat možná není úplně výstižné, neboť bobr je živočich s převážně noční aktivitou, a proto vidět ho na vlastní oči ve volné přírodě, není úplně snadná záležitost. Spíše než samotného zvířete si v místě, kde hospodaří, všimneme výrazných pobytových stop. V Ústeckém kraji, jak už název článku napovídá, se bobr zabydluje na řekách Labi, Ohři i Bílině. Na řece Labi, nedaleko hranic s Německem, byli bobři zaznamenáni již před více než 20 lety. Od té doby se jim podařilo osídlit část řeky Labe od hranic po Masarykovo zdymadlo, které je pro ně zásadní překážkou pro šíření. Na druhé straně Masarykova zdymadla, tedy dále proti proudu řeky Labe, bylo osídlení bobrem potvrzeno až v roce 2010 u Roudnice nad Labem a o několik let později také mezi Lovosicemi a Litoměřicemi (https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/bobr-evropsky-na-rece-labi-po-23-letech/). Poměrně dost výskytů bylo zaznamenáno v rámci Ústeckého kraje i na řece Ohři. Tam se bobři zabydleli na několika lokalitách u Klášterce nad Ohří a Kadaně, dále také nad i pod Nechranickou přehradou (https://chomutovsky.denik.cz/zpravy_region/nad-kadani-si-bobri-staveji-hraze-chystaji-se-na-ne-vodohospodari-20200108.html). Dokonce ani Mostecku se bobr nevyhýbá. Jeho činnost tam byla pozorována na několika místech řeky Bíliny. Zajímavé je, že bobra v tomto případě neodrazuje kvalita vody, která je v řece Bílině velmi nízká.

Podle všeho zatím žádné větší "problémy" s bobrem v této oblasti zaznamenány nebyly. S narůstajícími počty těchto pilných tvorů, ale pravděpodobně budou nějaké konfliktní situace nastávat. Je jasné a pochopitelné, že různé skupiny lidí, přistupují k bobrovi s odlišnými postoji. Ochranářům udělá jeho výskyt velkou radost a například vodohospodářům zase velkou starost. Je tedy nezbytné uplatňovat a hledat řešení, která umožní co možná nejmírumilovnější soužití bobrů a lidí. Když na moment opomeneme všechny možné škody, které nám bobr svým počínáním může způsobit, musíme uznat, že jeho stavitelská schopnost je fascinující a v něčem možná podobná té lidské. 

Bc. Kateřina Kelbichová
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most

Foto: pixabay.com

Zdroje:

https://www.zachranneprogramy.cz/res/archive/010/003417.pdf?seek=1476868022
https://www.zachranneprogramy.cz/bobr-evropsky/biologie-a-ekologie-druhu/ 
https://www.zachranneprogramy.cz/bobr-evropsky/program-pece-pp/
https://vydry.org/bobr-evropsky/
https://vydry.org/wp-content/uploads/2016/03/Bobr-v-%C4%8CR_Uhl%C3%ADkov%C3%A1-Jitka.pdf
https://ceskadivocina.cz/cs/zvire/hlodavci/bobr-evropsky 
https://www.bobrevropsky.cz/o-mne/
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10000000415-o-bobrovi-evropskem-a-o-ekosystemovem-inzenyrstvi/22025400248
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2020/cislo-12/vlci-lovi-ekosystemove-inzenyry.html
http://www.desop.cz/index.php/bobr
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/bobr-evropsky-na-rece-labi-po-23-letech/
https://chomutovsky.denik.cz/zpravy_region/nevitany-host-bobr-se-usadil-na-ohri-v-klasterci-uz-poklada-stromy-20190129.html
https://chomutovsky.denik.cz/zpravy_region/nad-kadani-si-bobri-staveji-hraze-chystaji-se-na-ne-vodohospodari-20200108.html
https://www.e-region.cz/magazin/30012019-na-ohri-u-klasterce-se-objevili-chraneni-bobri
https://mostecky.denik.cz/zpravy_region/v-severoceskych-rekach-se-usadili-bobri-a-nutrie-v-ohri-biline-i-labi-20180105.html
https://www.mesto-most.cz/vyskyt-bobra-na-mostecku/d-32949
http://www.e-mostecko.cz/zpravy/most/155910-hasici-vytahli-z-reky-biliny-necekane-velke-zvire-ktere-by-tu-nikdo-necekal-bohuzel-bylo-mrtve